Svět hraček v Roztokách

Panenky, kočárky, kuchyňky, pokojíčky … hraček 3 náklaďáky   

Hry a hračky znaly děti už ve starověkém Egyptě nebo Číně.  S panenkami, miniaturními vojáčky, káčou či jojem si mohly hrát děti v antickém Řecku, ve starověkém Římě byla zase oblíbenou hra v kostky.  Ve středověku, v čase rytířských soubojů, si děti hrály na rytíře s dřevěným koníkem na malé tyči. Zkrátka hry a hračky mají velmi dlouhou historii. Střípek z ní, ten skoro poslední stoletý, přináší malým i velkým návštěvníkům Středočeské muzeum v Roztokách. Ve čtvrtek 12. února zde začne výstava SVĚT HRAČEK, k vidění je do 30. června 2015 (od středy do neděle v čase 10–18 hodin).

V prostorách Galerie / Kabinetu nám vystavené exponáty přiblíží historii dětské hračky, a to od roku 1880 do roku 1980. Z doprovodných textů na panelech se například dovíme, že na vývoji hraček se významně podepsala průmyslová revoluce, která přinesla nejen nové vynálezy, ale i nové hračky. V Roztokách zjistíme, že za zlatou dobu hračky lze považovat druhou polovinu 19. století: Zatímco holčičky dostávají různé typy panenek (v Čechách jsou to panenky z německých a francouzských továren), kuchyňky, šití a vyšívání, kluci mají první technické a konstruktivní stavebnice.  20. století přináší změnu v nazírání na hračku z hlediska psychologie, sociologie a pedagogiky. Hračky se stávají svébytným a specifickým předmětem rozvíjejícím osobnost dítěte, smyslem hry nemá být jen zábava, ale i rozvoj tvořivosti a estetické výchovy.  A tak světlo světa spatřuje nejznámější česká stavebnice MERKUR, vyráběná od roku 1925 v Polici nad Metují.

Svou jedinečnou roli sehrály v tehdejším Československu ručně vyráběné látkové panenky s turbanem, které se objevily na trhu po napadení Habeše (dnešní Etiopie) tehdejší fašistickou Itálií v roce 1935 – bylo otázkou prestiže a vlastenectví zakoupit tuto panenku a přispět tím na sbírku (ještě dlouho po válce mělo Československo v Etiopii velmi dobré jméno).

 A jak to je s oblíbenými plyšáky? První plyšoví medvídci se sice vyráběli v Německu už před rokem 1900, jejich skutečnou proslulost přinesl až rok 1903 v USA, kde na počátku výroby plyšových hraček stál medvídek Teddy (ten získal své jméno od prezidenta Theodora Roosevelta).

Pochopitelně se v běhu času mění i použitý materiál; od textilu, dřeva a kamene se ve 20. století přechází na celou škálu materiálů; mnohé klasické hračky se objevují v „novém kabátě“ - jsou z celuloidu nebo kaučuku.

A co přesně v Roztokách najdeme?

Výstavní sál bude rozdělen celkem do 5 virtuálních „pokojíčků“ – co část, to jiné časové období a rozdílný typ hraček. Podle autorky výstavy a majitelky sbírky Miroslavy Pecháčkové patrně nejvzácnějším skvostem nejen první části, ale celé výstavy, bude panenka s horní částí těla vyrobenou litím do voskové formy, pocházející z roku 1825. „Panenka určitě patřila děvčátku z bohaté rodiny. Má tzv. vypichované vlásky, oči ze sklíček a unikátní šaty S dlouhou sukni, zpod které vyčuhují dlouhé nohavičky, s balerínami na nohou,“ popisuje se zalíbením Miroslava Pecháčková (na fotografii právě s popisovanou panenkou).  Vedle panenky patří mezi nejstarší vystavované hračky třeba stáj s koňmi nebo pokojíček s nábytkem vyrobenými kolem roku 1900, nebo puzzle a kostky z roku 1860.

Na nejstarší „oddělení“ naváže domácí loutkové divadlo a hračky z období 1920 - 1930. Část věnovaná 50. létům představí dětskou pouť s houpačkami, kolotočem a vláčkem: „Pro padesátá léta, tedy poválečné období chudoby, je  typická domácí výroba. Šikovní tatínci dokázali z dnešního pohledu téměř nemožné,“ doplňuje paní Pecháčková.

Závěrečnou, pátou část výstavy uvede „automobilový park“ i s kdysi oblíbeným bagrem a náklaďákem. Pro hračkářský průmysl socialistické  výroby období 50., 60., 70. a konce 80. let 20. století platilo pravidlo CO SE U NÁS VYROBILO, TO SE U NÁS PRODALO jasně vypovídající, že žádné zahraniční hračky (vyjma těch z NDR) se v ČSSR koupit nedaly: „Tudíž všichni měli totéž. Na výstavě si zaručeně každý najde svoji hračku z dětství,“ konstatuje s úsměvem Miroslava Pecháčková. 

V posledním „pokojíčku“ se seznámíme i s tvorbou designérky Libuše Niklové a skupiny výtvarníků, kteří se do historie hraček zapsali vynálezem „spících soch“, tedy figurkami, jejichž tělo často tvořila tzv. harmonika (na fotce panenka Libuška s ostatními designovými kousky).

Aby byla přehlídka hraček vyráběných v Čechách, na Moravě či Slovensku za posledních více než 100 let kompletní, doplní je v Roztokách hračky zaměřené na rozvoj drobné motoriky a plno vystřihovacích archů s bytovým designem, architekturou, odíváním a technikou. Pro děti je připraven nezbytný hrací koutek např. s kuličkovou dráhou ze 40. let.

Děti, nenechávejte své rodiče doma. Vezměte je s sebou.

100% v Roztokách najdou hračku svého mládí

Co možná nevíte o panenkách:

• První manufakturní výroba vznikla koncem 15. století v německém Norimberku.
• Z čeho se vyráběly: V 17. a 18. století se kromě dřevěných panenek začaly prosazovat i panenky lité z vosku. V roce 1810 se hlavičky panenek začaly vyrábět lisováním z rozemleté papírové hmoty (papirmašé), 19. století přineslo do výroby panenek tzv. biskvitový porcelán, gumu a celuloid. Po II. sv. válce se objevila další umělá hmota – vinyl.
• Jak se zdokonalovaly: V roce 1710 byla v Německu vyrobena panenka, která mrkala očima a vydávala zvuk podobný dětskému pláči, v roce 1737 Paříž představila první chodící panenku. Začátkem 20. st. přišly do módy panenky nemluvňat, v druhé polovině 20. století panenky začaly mluvit (měly v sobě zabudovaný el. mechanismus a přehrávaly zvukovou smyčku).
• Kdo jim také stavěl domy: Architekt Josef Gočár vedle domů a interiérů navrhoval i domeček pro panenky (s kruhovým půdorysem).
• Ty, které znázorňují malé dítě, jsou mladší než figurky dospělých žen.