Česká malířka, grafička a knižní výtvarnice Zdenka Braunerová (dcera významného pražského advokáta a politika Františka Augusta Braunera) byla jednou z prvních žen, které se zabývaly profesionálně výtvarným uměním. Kariéru zahájila studiem v Paříži na Akademii Colarossi (roku 1881). Ve Francii nakonec zůstala a žila zde téměř nepřetržitě až do poloviny 90. let 19. století. Navštěvovala však také Anglii, Itálii a Německo. Vzhledem k příbuzenskému vztahu s francouzským literátem Elémirem Bourgesem se malířka dostala do okruhu francouzské umělecké generace přelomu 19. a 20. století (P. Margueritte, J. Variot, J. Banville, O. Redon, M. Schwob, J. K. Huysmans, S. Mallarmé, G. Apollinaire, M. Duhamel a další).
Zároveň převzala úlohu zprostředkovatelky české kultury ve Francii, organizovala několik výstav, zejména lidového umění, a ilustrovala i francouzskou literaturu přeloženou do češtiny. I po návratu do Čech aktivně udržovala francouzské kulturní a společenské styky, zejména díky přátelství s diplomatem a básníkem Paulem Claudelem, který působil v letech 1909 – 1911 jako francouzský konzul v Praze. Na tomto místě je nutno připomenout malířčin kontakt se sochařem Augustem Rodinem, zvláště po jeho pražské výstavě v roce 1902 a následné cestě na Moravu, kdy byla Zdenka Braunerová jeho hlavní průvodkyní. Umělkyně dosáhla řady mezinárodních ocenění na poli dekorativního umění, zejména svými návrhy a malbou skla (Londýn, Paříž, Saint Louis, Praha, Berlín). Velmi významným mezníkem bylo její přátelství s francouzským generálem Mauricem Pellé, se kterým umělkyně úzce spolupracovala na přípravě výstavy československého lidového umění v Musée des Arts Decoratifs v Paříži v roce 1920.
Komorní stavba ateliéru je s životem a dílem umělkyně úzce spjata. Sama si jej, inspirovaná anglickými víkendovými domy, navrhla a postavila v letech 1903–1904 vedle rodinného sídla poblíž řeky Vltavy, v tehdy oblíbeném rekreačním letovisku Pražanů. Po smrti Zdenky Braunerové v roce 1934 prošla stavba vlastnictvím několika majitelů a postupně chátrala. Na další devastaci se podepsala i necitlivá přestavba v 60. letech a povodeň v roce 2002, která ateliér zaplavila až po střechu. Do majetku Středočeského muzea v Roztokách u Prahy přešel objekt roku 1974. To také v letech 2003 – 2005 přistoupilo k její kompletní rekonstrukci s maximální snahou přiblížit se původní podobě.
V současné expozici si tak můžete prohlédnout restaurované dveře, okenice, trámové stropy salonu, ateliéru i podkrovní místnosti v původní barevnosti a povrchové úpravě. V instalaci převažuje rozsáhlý soubor originálů, jemně doplněný množstvím osobních či rodinných předmětů i věrohodných dobových doplňků.
Stěžejními jsou pak výtvarná, především malířská díla Zdenky Braunerové. Soubor více než sedmdesáti obrazů, kde jsou zastoupeny i studijní práce a kopie, dokumentuje některé důležité události nebo období života výtvarnice od dětství v Roztokách, přes pobyty ve Francii a Anglii, až k tvorbě po opětovném návratu do vlasti.
Interiér nebyl pouhou malířskou dílnou. Odráží i povahu, záliby a široký rozhled umělkyně. V podkrovním výstavním prostoru (palandě) je Zdenka Braunerová představena coby spoluzakladatelka české moderní grafiky, knižní výtvarnice, návrhářka a malířka skla i jako historická osobnost spjatá s tehdejší uměleckou Evropou.
Expozice je přístupná od dubna do října. Pouze s průvodcem.
Doba prohlídky je 40 minut, začátek v každou celou hodinu.
Max. počet osob ve skupině je 7 lidí. Větším skupinám proto doporučujeme domluvit si rezervaci komentované prohlídky předem na tel. 233 029 060 nebo e-mailu pokladna@muzeum-roztoky.cz.
Upozornění: Expozice je umístěna v patrovém objektu s bariérovým přístupem.
